POEZIE NEMÁ KONCE.
Objevit metaforu je cosi zázračného. Objevit skutečnost a pravdu je cosi zázračného. Objevit, či napsat báseň je vlastně zázrak, jakoukoliv báseň a vyjádření.
.
Pandorina skrinka Antona Pižurného, to je takový zázrak, který nebudeme ohraničovat časem a silou přetvářky, necháme sólisty, hrát do konce hudbu fantazie. Nebudeme vytvářet disharmonie, nové a nové vrtochy naší doby. Je to sice módní,
ale zbytečné.
.
Básně potřebují člověka a člověk, ať chce, nebo vědomě nechce, je na nich závislý. Má svoji rodnou řeč a to je zavazující.
.
Poezie nemá konce, má jen začátek, bolestná očekávání, zda bude čtena. Zdá se to, jako maličkost, ale je to vlastně věcí hlavní.
.
V této knize, v těchto verších si rád uvědomuji, že básníkem není jen autor básní, ale i čtenář, protože dopisuje do svých vlastních otevření, autorovu fantazii a myšlenky.
V neposlední řadě krásu a lásku. Někdy jsou to hořká a kyselá vína a někdy je to obřadní víno.
.
Básníku, děkuji Ti za malý krůček k Večernici, za drobné objevení nebe, které si neseme v sobě, jako určující drahokam.
.:.
Jiří Rybišár
(Doslov popredného českého básnika Jiřího Rybišára v zbierke básní Antona Pižurného „Pandorina skrinka 2023“.)
foto a.a.
Celá debata | RSS tejto debaty